Ondřej Landa

Jmenuji se Ondřej Matouš Te OneOne Nur Iman Čang Ngó (Kano狩野, Ranžinguia) Landa.

Není to vtip. Všechna tato jména opravdu nosím. Jen v různých částech světa. A dostal jsem je od rozličných kultur a duchovních autorit, se kterými jsem během svého života pobýval a žil.

Ondřej je mé české křestní jméno.
Jako Matouš jsem byl pokřtěn katolickou církví.
Te OneOne je mé jméno maorské, které mi dal stařešina a duchovní vůdce kmene Tuhoe, Wairere Tame Iti. Znamená Hlína/Zemina nebo také Ten, který je blízký Papatuanuku - bohyni Matce.
Nur Iman je jméno, jímž mě oslovovali malajští muslimové a znamená Světlo víry.
Jméno Čang Ngó mi udělil představený zenového kláštera Bach Má ve středním Vietnamu, ctihodný Thich Tam Hanh, a znamená Pravé osvícení či Ten, který pochopil podstatu všech věcí.
Kano(狩野) znamená Lovící v polích a je to příjmení mé bývalé japonské manželky, které jsem sňatkem přijal ke svému vlastnímu (po rozvodu jsem toto jméno sice přestal užívat, avšak na některých mých dřívějších pracích se stále vyskytuje).
Ranžinguia je přezdívka, kterou mě oslovovali mamové (kněží) kolumbijských indiánů kmene Kogi/Wiwa, s nimiž jsem se sblížil. Ale je to oslovení spíše přátelské a rodinné, bez hlubšího významu.
Landa je mé rodinné příjmení (podotýkám však, že se zpěvákem Danielem Landou mě, pokud já vím, žádný příbuzenský vztah nepojí).